Když byl byl pluk pohromadě, nařízena zvláštní vizita. Vizita kdo má vši. U naší kompanie zjištěny u 32 mužů. Tito zavřeni do sklepů po 10 mužích. Další rozkaz kdo má vši, musí se okamžité hlásit a bude zavřen. U každého sklepa stála stráž. Také jsem hlídal jeden. Tu slyším Franto, pojď sem (u sklepa bylo okénko, ve dveřích). Jdu blíže a vidím Metoda Kopala ze Sušic, jak se za dveřmi směje. Ptám se co je prý abych se hlásil, že mám vši. Zavřou prý mě s nimi. A povídá: Tady je ti žrádla. Plná bečka , i vodka. Tak po skončeni stráže, jsem hlásil anštant v košili a přišel do sklepa. Do rána s pomocí stráže vše z bečky odklidili. Byl tam špek, uzenina, máslo, chleba, sádlo, med, cukr, sušené ovoce a asi 20 1 vodky. Majitel byl jistě překvapen, když večer na druhý den přišel pro něco (sklep byl na konci zahrady) a viděl tam stát stráž. To však již bylo pozdě.

Příšti den 20. října vyhlášena pohotovost a za hodinu jsme pochodovali k Ivangradu. Šli jsme ne po silnici nebo cestě. Přímo přes pole ve čtyřstupu, jako na cvičení. Před vesnicí Poličná asi tak kilometr před ní jako když roztrhne plátno a zaduní hrom. Pěchota, kulomety a dělostřelectvo vzalo nás do terče. Každý si dovede představit ten masakr v našich řadách. Teprve teď přišel rozkaz roztáhnout se do linií. Nejhůře byla postižena 9. kompanie. Z prvního čtyřstupu nezůstal ani jeden, z druhého Met. Kopal, z třetího já, Štěpán Zábranský a Jos. Nevřela. Ze 113 mužů zůstalo 40. Tento zbytek s námi po břiše lezl do vesnice. Před vesnicí po obou stranách silnice jsme leželi až do rána. Ruské dělostřelectvo nás celou noc bombardovalo. Bohudíky stále asi 200 m za nás. Byla to podívaná na ty ekrasitové střely ve vzduchu. A kdyby to nebylo ve válce, vskutku krásný ohňostroj. Do smíchu nám však nebylo. Ráno 21.10. by1 útok na vesnici. Ve vesnici však nikoho nebylo. Také střelba přestala i dělstř. Vesnice však celá hořela a ježto byla celá ze dřeva, do základu mimo kostel a faru shořela. U kostela jsme obsadili ruské zákopy a ježto Rusové byli za říčkou, kde byl zámek a opevnění, počali na nás střílet. V noci podnikli na nás útok s takovým rámusem, že v nás byla malá dušička. Ráno 22.10 opět útok na zámek. Byli jsme tam první, poněvadž jsme to měli nejblíže. Zajali asi 120 Rusů a 6 kulometů na kolečkách. Vedli jsme je do zadu po 30 vždy 2 stráže vpředu a 2 vzadu. Ačkoliv to bylo pouze 2 km, trvalo nám to dva dny, než jsme přišli zpět. 24.10. právě, když byl dáván v zámeckém parku oběd, začal útok Rusů a v půli oběda padly první granáty do parku.

16    17    18    19    20    21    22    23    24    25