Nastoupil jsem vojnu v Olomouci u 54. pěšího pluku, 9. kompanie. Po šesti nedělích výcviku přeložen k hudbě, u které jsem byl 5 měsíců. Bylo nás 12 prostých infanterákú, ostatní byly samé šarže. My museli každou sobotu čistit podlahy zkušebního sálu, svoje světnice a světnice všech podddůstojníků. Večer v sobotu koncert v důstojnickém kasinu, v neděli v parku plac muzika. Přesčas (9 - 12hod) žádný, dovolená také žádná. Vzal jsem si dovolenou sám, byl 2 dny doma. Za týden znova a u raportu žádal o přeložení ke kompanii. Poněvadž jsem neměl takový výcvik jako jiní,byl jsem přidělen k službě sanitní.

Po Vánocích v r. 1914 provdala se má sestra Františka za Jana Koldu v Kozlovicích. Věna obdržela 6000 zl. a ručně vyrobený nábytek a vše do kuchyně. Později ještě 1000 zl. Na tu svatbu jsem dostal dovolenou pouze do půlnoci v úterý. Když jsem odjížděl v noci na dráhu, hořela v Kozlovicích stodola. Teprve později jsem se dozvěděl, že to novomanželům shořela stodola. Nějaký palič tam při každé zábavě vždy něco podpálil. Také jej později chytili. Byl to nějaký Jemelka z Kozlovic. Na této svatbě také již u nás svítilo elektrické světlo neboť maminka po zavedení el. vedení do stodoly a koupě el. motoru (vše 368 korun) nechala zavésti i vedení na světlo.

V červenci r. 1914 jsem obdržel žňovou dovolenou, na které jsem se teprve dozvěděl, že se chystá válka. Také za týden (10.7.) jsem byl povolán zpět a 17.7.1914 již odjížděl na východ k Osvěnčínu. Válka ještě nebyla, my však již pilně kopali zákopy, každý den na jiném místě. 28.7 odjíždíme do Rozvadova, kde znovu dělány zákopy. 1.srpna 1914 ve 3 hod. ráno alarm a bez snídaně nařízen pochod ke Krasníku (45 km vzdálený) v Rusku. Byl to jeden z nesmyslů provedených rakouskými veliteli. Byl to vlasně útok na Rusko. Útočily 3 bataliony pluku 54. (3000 mužů) 4 škadrony hulánů bez koní (pěšky) žádný doprovod dělostřelectva neb pod. Zkrátka výlet. Nezapomenu nikdy na hvizd první kulky. Šli jsme lesem. Tak 1 a půl až 2 km od Krasníka, slyšeli jsme sem tam výstřely z pušek. Najednou nad námi fiů - a pak zafičela kulka a vlétla do stromu. Jako na povel vojáci, hejtman, poddůstojníci vše bylo na zemi. Nikomu nebylo do smíchu. Asi za dvě minuty heitman Mulauer volá ales auf a kupředu. Ačkoliv byl každý utrmácen, od rána hladový (bylo asi 11 a půl. hod), každý hned živější a již nešel přímo, ale od stromu ke stromu.

16    17    18    19    20    21    22    23    24    25