Tak jsme čekali až do r. 1917. V evropském Rusku sice byli již všichni přihlášení ve vojsku. Nám však na vesnicích říkali jen buďte tam, tolik mundurů pro všechny nemáme. Dnes jsem rád, že jsem na ruské vesnici byl a viděl a zkusil jak se tam na poli pracuje. K naší práci to přirovnat nelze. Krátce to chci popsati:

Vesnice, ve které jsem byl se jmenovala Boródin. Vlasně to ani vesnice nebyla, pouze 12 čísel. Po rusky zájimke (samota). Každý majitel domu v této zájimce měl 300-600 desjatin (ha) pozemků. Já byl u prostředního, jmenoval se Grégr, ze 300 ha oral 200 ha a osíval. Měl k tomu 22 koní. Pak měl 40 ks hovězího dobytka (10 kráv), stádo ovcí a 8-10 ks vepřového. Pole obdělávali většinou dva synové od 10-12 roků. Vše koňmo. K orání měl 2 pluhy, sedmiradličný a pětiradličný. Byl to pluh na způsob kultivátoru. Do pravého předního kola k pravému zadnímu kolu bylo silné železo . V tomto železném tělese byly díry, v nichž byly navlečeny radličky, asi jako naše loupačky. Pluh se nespouštěl, spouštěly se jen radličky na určitou hloubku. Hloubka orby asi 10 cm. Na jaře byl u toho ještě truhlík se šnekem. Převodní kolečko k zadnímu kolu pohánělo šnek, který vyséval obilí. V pluhu bylo zapřeženo u 7 r. pět koní a u 5 r. 4 koně. Na pravém koni seděl hoch a řídil obě spřežení. Za pluhem byl uvázán jeden kůň s bránou, který orání zavláčil, a tím bylo vše hotovo. Obilí bylo vyséváno před každou radlicí a hned zaoráno. Po vzejití to vypadalo jako rukou seté. Takto bylo na jaře zaoráno a zaseto 150 ha. Asi 50 ha bylo zoráno po žních v předcházejícím roce a na jaře bylo seto secím strojem do něhož zapřaženy 4 koně. Kočí stál na truhlíku a řídilspřežení. Za strojem nikdo nechodil, ani ho neřídil jako u nás. U spodu na botách byly zvláštní kotouče, které odřezávaly pýr a slámu, která se na boty lepila. Jakmile bylo zaseto (4-5 týdnů), oral se úhor, těch 50 ha, co se příšti rok selo strojem a sice 2x, 3x podle toho, jak bylo času. Osevní postup nebyl střídavý. Na určitý pozemek nasel třikrát po sobě pšenici, na jiný oves a na nejhorší ječmen. Rži na Sibiři seli velmi málo a sice jarní rež. Když již na pozemku bylo mnoho plevele, nechal se úhorem a to bylo každý rok těch 50 ha, které se po zasetí 2x, 3x oraly.

Když já byl na vesnici, byl velmi úrodný rok. Sklidili jsme 90 fůr sena (vše se dávalo do stohu (800 q pšenice, 1100 q ovsa a 400 q ječmene). Oves byl tak vysoký, že když hoši, kteří jezdili na koních zapřažených do samovazů, natáhli ruku, dosahoval jim oves až k ruce. Obilí se mlátilo s pole, ženourem v němž byly zapřaženy páry koní. Denně se namlátilo 800 až 1000 pudů ovsa (6 pudů 1 q).

16    17    18    19    20    21    22    23    24    25