Pískový byl uskladněn asi 200 m od nádraží. Tento nosili čínští kuliové (nosiči) na zádech do vagonu. Byly to takové party po 20-30-ti s jedním vedoucím, který dělal mezi nimi pořádek bičem. Nošení těchto pytlů na vzdálenost 300 m byla práce velmi těžká a bez oddechu k nevydržení. Proto byly na vzdálenost asi 70 m od sebe zaraženy v zemi kůly (asi 20). Kolik bylo kůlů, tolik nosičů šlo najednou. Příjda ku kůlu opřeli pytel o kůl a po dvou minutách oddechu šli k dalšímu kůlu atd. až k vagonu. Cukr kostkový (třinový) byl ve městě a dopravoval se na nádraží v arbách, vždy to táhli 2 voli. Koně jsém tam vůbec neviděl. Tato arba byl dopravní prostředek předpotopní. Úplně dřevěný. I kola s nápravami. Kola se netočila na ose, nýbrž i s osou. Každá arba měla pouze dvě kola a rovnováhu udržoval potah se dvěma ojemi. Nad osou byl truhltk 2,5 m dlouhý, 80 cm široký na který se naložilo 6-8 q. Jelo vždy za sebou 15-18 potáhů a byl u toho při tom takový křik jako snad u Jericha. Každou chvili jsme čekali, že se některá arba rozsype. Vydržely to však všechny. Takto bylo naloženo 6 vagonů. Ovšem mnoho cukru bylo ukradeno. Tam jsou však tomu zvyklí. Po naložení vagonů jsme jeli zpět do Charbinu a pak se chystali na zpáteční cestu do Omska. Švejda nám poradil, aby za peníze, které máme nakoupíli zboží, kterého je v Rusku nedostatek. Koupili jsme většinou cikarety, kožich, rum, koňak, vodku a cukr. Tak jsme konečně vyjeli na zpáteční cestu do Omska. Nežli jsme vyjeli, odepřel nám Švejda vzít židovy koše do vagonu, tak jsme to museli udělat tajně, co on nevěděl. A jak nás při cestě do Charbinu, nás častoval po celé cestě, tak nyní obrátil a častoval po celé cestě Rusy tabákem, cikaretami a vodkou. Padesát km před námi již ve stanicí věděli, že jede vlak s proviantem a velitel tohoto že rozdává tabák, vodku a j. Jakmile jsme však přijeli do Ruska vše přestalo. Přijeda do Irkutska, šli jsme k židovi a žádali po něm příplatek na smluvenou sumu a sice ještě 2500 rublů. Žid souhlasil, neb prý myslel, že již vůbec nepřijedeme. Ba po večeři po odevzdání zboží uspořádal večírek pro nás s tancem a hudbou.

Příjda z večírku, našli jsme Švejdu celého nešťastného. Prý por. Lukáš z intendantstva je pryč. Po krátké domluvě se nám přiznal, že zboží které přivezl, jest vše vlastné pašované a nepatří intendatůře a že to měl s por. Lukášem a tento je pryč a on neví co s tím.

15    16    17    18    19    20    21    22    23    24    25