Z dějin jednoho rodu


 
                                               300 let rodu Jemelka - Jemelík s kořeny v Sušicích a okolí
 


Vzpomínky Msgre. Františka Jemelky


Předchozí strana  
83.
 
 

Ptal jsem se krajanů - farmářů, jak mohou pracovat v takovém úpalu na poli.

"Ach, velebný pane" vysvětlovala mně hovorná Halenkovjanka, "když jsme před desíti lety se sem na Plum přistěhovali a já s mužem poprvé jsem šla okopávat bavlnu, oba jsme plakali. Kdo by snesl takovou robotu! Zdálo se nám, že padnem úpalem na té polní divočině. Utěšovali jsme se jen tím, že jak uděláme dobrý krop (crop = úroda, žně), že se na podzim vrátíme domů do staré vlasti. A hleďte, už jsme tu deset let a teď si z toho tepla nic neděláme".

Američané si pomáhají proti velkému parnu žvýkací gumou (cheving - gum - čiung - gam), zmrzlinou (ice cream - ajskrím) a ledovou vodou. Nemohl jsem se zdržet smíchy, když jsem poprvé pozoroval šikovného amerikána, konduktéra ve vlaku, jak ustavičně žvýkal. Připadalo mně to jako "tužení skrání". A pak jsem nemohl při tom pohledu zahnat ze své mysli představu málo ctěného u nás zvířete, které je v takovém žvýkání mistrem. Ale člověk si prý na všechno zvykne. I na to žvýkací okolí. Jenom když zahlédnete chasníka, který žvýká gumu, přitom kouří cigaretu a ještě mezi tím mu chutná nějaké nulprocentní "pivo", tož se vám zazdá být té práce najednou přece jen trochu mnoho!

Příjemnějším tišitelem žízně, nežli guma - o žvýkání tabáku se ani nezmiňuji - je zde zmrzlina, v americké češtině všeobecně známý a milovaný ajs-krím. Chutná stejně výborně po snídani jako před spaním. Na slavnosti se ho vozí celé sudy po několika galonech a nikdy nic nezbude. Stačí se jen podívat, s jakou virtuositou (zručností) okusují už nejmenší děti kornouty zmrzliny, abyste poznali, že jsou v tom oboru dobře vycvičeny. Ale nejenom děti. Na generálním sjezdě ženských Jednot texasských ve Fayetteville podávala se na spolkový účet zmrzlina unaveným delegátkám mezi sjezdováním k občerstvení.

Ale ovšem je těžko si vybírat. Kdyby v tom texasském horku předložili i největšímu ctiteli "plzeňského" americké "skoropivo" (nearbeer -nýrbír) k ruce pravé a "ajskrím" k levé ruce, myslím, že by se raději obsloužil svojí levicí i kdyby nebyl "šmanďák". To byly konečně také důsledky amerických prohibičních zákonů.

 
 

Další strana          
1 - 10    11 - 20    21 - 30    31 - 40    41 - 50    51 - 60    61 - 70    71 - 80    81 - 90    91 - 100   

81          82          83          84          85          86          87          88          89          90


Zpět na
Zajímavosti, vzpomínky, cestopisy, osobnosti ...


© 2010, Sušice u Přerova, Karel.Jemelka@seznam.cz