Jako velká dálka stírá určitou podobu i známého kraje, tak dlouhá řada let jen mlhavě mi vrací vzpomínky na první dětské putování s tatínkem a maminkou. Nevím, kolik let mi bylo - snad 4 - 5, když mne někdy na podzim za raného šera nastrojila maminka do nové "bundy". Na dvoře zapřáhl tatínek koně svátečního "rakušáku", vzali si mne s maminkou mezi sebe na sedadlo a jeli jsme na svatbu do Nelešovic. Odtamtud pocházela stařenka se strany tatínkovy.

Byl jsem asi po tak časném probuzení ještě hodně ospalý, protože si z dlouhé cesty pamatuji jen zastávku u tatínkovy sestry, tetičky Zmeškalové v Želátovicích - jeli také s námi na svatbu - a pak až za svítáni jakési divoké útesy skal za Přerovem se mně na dlouho vtiskly v dětskou pamět v tak děsivé podobě, že jsem ji pak marně zjišťoval jako student ve skutečnosti (kamenolomů předmostských a čekyňských).

V Nelešovicích už tehdy pěstovali chmel; v jeho skladišti - jakési kůlně - jsem asi se svým opatrovníkem - nemýlím-li se, mladým strýčkem Stejskalem - strávil za té svatby nejvíce času. Dlouhé chmelové šlahouny se nám výborně hodily na bič i opratě při hře na koně. Byly mně čímsi novým, stejne jako i žluťounké horké chmelové plody; jejich silná vůně tak se mi nerozlučně v paměti spjala se slovem chmel, že jsem ji takřka smyslově cítil při pouhém vyslovení toho jména.

Na druhou výpravu do světa jel jsem už oblečen v první chlapecké "štofové šaty". Strýček panáček slavili v rodných Kozlovicích prvotiny. Tatínek a maminka se na ně vypravili hned ráno. Mladšího bratra Aloise - tříletého - a mne - šestiletého - naložila naše děvečka Filomena na vůz a jednim koněm nás zavezla odpoledne do Kozlovic. Tam bylo slavnostně rušno. Velkou kůlnu vyzdobili chvojím za jídelnu - pro případ deště. Ale poněvadž byl krásný, slunný den, stolovalo se venku v zahradě za improvizovanými stoly. Celé Kozlovice se spoluradovaly s prvním knězem - rodákem. Živo bylo především v kuchyni a v gruntě; světnice se staly jen garderobou přečetných hostí, kůlna výčepem a dlážděný dvůr tak tak že stačil pro kočáry a povozy. V posluze hostům v zahradě, zvláště kněžím, vypomáhala celá řada bohoslovců opásaných červeným pásem. Ti se nám (s bratrem Aloisem) nejvíce líbili.

1          2          3          4          5          6          7          8          9          10