Kdo z Podolského kopce nahlédl do obdélníkové návsi Tučína, viděl její plochu jakoby přibitu na pás údolí uprostřed hřebíkem kapličky (zvonice) a mohutných lip (Janáčkovy a Nevařilovy) a ve vidlicích rozstěpené hlavní obecni cesty jakoby ji přibíjely široké hlavičky hřebu, které vytvořil shluk několika domků na obou koncích návsi. Jinak byla dědinka v nevelkém údolí ztajena i pro pohled se Sv.Hostýna, kterému ji prozrazoval dřive jen větřák a teprve později nový její přírůstek domů na horním konci na Podolském předělu. Půvabu jistě ji kdysi přidával les, který ještě v polovici minulého století věnčil obzor nad ovčírnou.

Nevynikal Tučín bohatstvím svých obyvatel. Tam, kde v poměrně malé obci zabral velkostatek nejlepší veliké lány polí ve svůj majetek ("patery hony", "pod smetnicí", "přední a zadní díly","ve stupnikách", "na radvánku" a jiné) nebylo velikých gruntů. Sedláci, chalupníci i domkaři milovali však svá drobná pole, hospodařili přičinlivě a šetrně, přikupovali rádi každý kousek pole, který bylo možno získat i na katastru sousedních obcí. Za mé paměti nepřišlo u nás na buben žádné hospodářství. Naopak mizely v řadách domů staré doškové a šindelové střechy, nové stavby obytných a hospodářských stavení vytlačovaly zešlé a nevyhovující budovy a ke konci minulého století (1898) přijaly mezi sebe i pěknou jednopatrovou školu. Lidé v dědině se měli rádi, "strýčkem" a "tetičkou" byl mládeží každý hospodář a hospodyně, nehonili se za drahou parádou, ani za falešným pokrokem, a cesty k nedělním bohoslužbám do farního kostela v Pavlovicích nelkaly prázdnotou, ač bývaly mnohdy hodně obtížné. Na chudáky v obci se nezapomínalo - měli i jakési nepsané právo na "šperky", připomínalo jim je každé zakviknutí vepře o zimních zabíjačkách a obecni pastýř se těšíval na vánoční pastýřskou koledu. Obětavě pamatovaly i chudší hospodyně na chrám Páně z prvotin svého hospodářství. Nebylo hanbou ani pro sousedy zúčastnit se u zvonice nedělního modlení, či májových pobožností.

A když v obci onemocněl chudák, bývalo čestným úkonem lásky dovézt mu zavčas "panáčka" k zaopatření. Jeho příjezd vždy oznamoval zvonek zvonice a na to znamení se scházeli

1          2          3          4          5          6          7          8          9          10