Branku k této vonné kráse staříčkovy zahrádky hlídal mladý a úrodný špendlíkový strom - špatný věru hlídač - protože sám byl pro nás
němým pokušitelem. Zato cíp této zahrádky, zabíhající za chlévy až k frontální zídce mezi rohem jizby a sousedním stavením, zarůstal bujně kopřivami
a byl skladištěm střepů všeho druhu. Bylo tam neradno vkročit bosou nohou.
Když se navozilo z obecni skály dostatek kamení, když strýček Barbořík napálili na trávníku u plaviska dva "kozly" cihel a sousedé
pomohli v dovozu potřebného stavebního dřeva a desek, pak i břidlice, dokonán byl ortel smrti nad starým gruntem. Nejprve nad budovami
hospodářskými a pak i nad obytným stavením. Zednický mistr Lecián z Líšné a statečný tesařský mistr strýček Kopal z Tučína se dali do práce se
svými pomocníky, mezi nimiž nikdy nescházel ani při zednické práci tatínek. Pro nás - malé chlapce - z celé dědiny byla to rušná doba nezvyklých
příležitostí, jaké poskytovaly pyramidy naskládaných desek, hranice dlouhých kmenů, otesávaných pod širým nebem, rozvaliny a pak novostavba
velkého domu. Ale do mých prvních studentských počátků zasáhla stavba nového domu potud nepříjemně, že jsem musel psávat své domácí přípravy
na jediném okně Chytilova výměnku, kam nás dobrý soused přijal prozatím na byt.
|