potřeby. Tím ovšem trpěla silnice, zasypaná jen měkkým vápencovým štěrkem tak, že se proměňovala za deštivého počasí v široký a místy i hluboký pás bílého bláta. Řetěz volařských vozů se vlekl hlemýždím tempem po ní tak, že mu bylo těžko vyhýbat a ještě hůře ho předjíždět.

To přivedlo asi tatínka na myšlenku, že bude pohodlnější, když budeme do Přerova dojíždět koňmo. Ušetříme vozíku i postroje a získáme větší volnost pohybu na zabarikádované silnici. Koně jsme měli tehdy povolné, snesli na sobě i méně zkušeného jezdce. Nebyla to ovšem žádná parádní jízda v sedle. Nám stačila obyčejná houně, upjatá popruhem na koně. Na šířavském předměstí jsme měli stanoviště, abychom nebudili ve městě zbytečnou senzaci, jak svým zjevem, tak svým uměním.

Po neobyčejně tuhé zimě přetrvávaly velmi dlouho jarní tání vysoké sněhové hráze v silničním úvozu před Šířavou. Zledověl jejich pokrov a na povrchu nastříkané silniční bláto zdržovalo silně likvidační proces těchto zbytků zimy, i když špinavé proudy vodní, vytékající spodem z útrob hrází, dávaly tušiti vnitřní rozklad.

V jakýsi ostatkový den na konec masopustu, měl mně tatínek zase přijet s koněm naproti. Na šířavské naší stanici jsem ho však nenašel. Po chvíli marného čekání vydal jsem se na cestu pěšky. Za šířavským křížem v úvoze vidím pojednou tatínka čekat s oběma koňmi. Ale chudák jak vypadal? Zablácený od hlavy až k patě. Proto nechtěl ani jet dále! Co se stalo? A tatínek vypravuje: Jel jsem obyčejně, klidně na koni a uzdu druhého koně pevně držel v ruce. Když vjel do silničního úvozu, zřítila se náhle vyhlodaná ledová kostra staré sněhové hráze a poplašila mladého volného koně tak, že se dal do divokého běhu a strhl tatínka, držícího jeho uzdu do hlubokého silničního bláta. A poněvadž tatínek nepustil uzdu z ruky, vlekl ho splašený kůň pořádný kus cesty blátem, až se těsně před městem uklidnil a zastavil. Tam ze sebe tatínek setřel bláto. Přes to mně bylo do pláče, když jsem viděl, jak tatínek z odřených rukou krvácí a na nohy pochromává. Nemohl jsem odehnat od sebe pomyšlení, jestli si snad chudák jinak neublížil. Nemilá příhoda však učinila našemu jezdeckému umění konec. Maminka se nedala upokojit: mladému splašenému koni se nedá nikdy důvěřovat.

21          22          23          24          25          26          27          28          29          30