Z dějin jednoho rodu


 
                                               300 let rodu Jemelka - Jemelík s kořeny v Sušicích a okolí
 


Vzpomínky Msgre. Františka Jemelky


Předchozí strana  
60.
 
 

I z toho malého zpěvníčku poznávám nesmírný význam misií pro národ, který posílá misionáře zároveň jako pionýry kultury. Domorodcům na ostrovech New-Britainských tvořili tito misionáři teprve spisovnou řeč, pro níž ovšem brali prvky své mateřštiny pro nové kulturní pojmy - např. Frajtag - pátek - anebo pro pojmy nového náboženství křesťanského.

Denně sloužíme na lodi mši svatou všichni tři kněží, na neděli jsou naše bohoslužby kapitánem oficiálně vyhlášeny na ohlašovací tabuli. Než jsem v poslední neděli připravoval přenosný oltářík ku první mši svaté, přišel ke mně první steward a prosil, abychom při svých bohoslužbách, oznámili, že je právě výročí zahynutí lodi "Titanicu" a to na těch místech, kde jsme právě v noci přejeli. Jsou prý o to žádány z Ameriky bezdrátovou telegrafií všechny lodě, plující nyní na oceáně. Když jsme se při "hrubé" mši svaté za veliké účasti i protestantů modlili tři Otčenáše za oběti Titanicu, po jejichž hřbitově jsme právě přejeli, byl dojem veliké vážnosti zjevný na všech cestujících. Při ranní mši svaté bylo hodně laiků i u sv. přijímání - vyzpovídali jsme je skoro ráno - v "kuřáckém" salóně.

Ani mě nešly z hlavy myšlenky o Titanicu. V noci před tím hučela mně stále do trhaného spánku lodní siréna a polootevřeným oknem tlačil se do kabiny jakýsi chlad - nepříjemný bezprostředně po milém a teploučkém jarním ovzduší včerejška, když jeli jsme teplým proudem Golfským. A hle, ráno smetali plavčíci sníh z přídě lodní. Projeli jsme v noci pravou chumelicí, proto hučela lodní siréna, že nebylo na krok vidět před sebe a chlad tak náhle nastalý, sotva že jsme vyjeli z Golfského proudu, nutil k veliké opatrnosti před možnými ledovci na místech, kde jimi před lety byla tak tragicky rozbita pyšná loď Titanic. Blízkost ledovců konstatují na lodi jednak teploměrem, jímž stále měří mořskou vodu, jednak též ozvěnou, kterou ihned najde siréna na vysokých stěnách ledovců. Chvála P. Bohu, přejeli jsme vše šťastně!

Za celou dosavadní jízdu obklopovalo nás moře někdy až hodně živé, ale zrak náš nadarmo hledal různé ty podivné obyvatele z říše ryb. Kromě několika velryb, delfínů a létavých ryb neviděli jsme za 11 dnů plavby mořem nic jiného. Na den cesty,

 
 

Další strana          
1 - 10    11 - 20    21 - 30    31 - 40    41 - 50    51 - 60    61 - 70    71 - 80    81 - 90    91 - 100   

51          52          53          54          55          56          57          58          59          60


Zpět na
Zajímavosti, vzpomínky, cestopisy, osobnosti ...


© 2010, Sušice u Přerova, Karel.Jemelka@seznam.cz