hledal nocleh. Všechno bylo přeplněno, až se mně ujal - zásluhou kolárku - nějaký hodný katolík a zavedl mne na katolickou faru na noc. Na druhý den jsme si prohlédli loděnice a přístav společně s českou společností a sám pak ještě odpoledne vyhledal ostatní památnosti města.

Zkušenosti z misijního zájezdu na Porýní poskytly mně mnoho vděčné látky k přednáškám v Katolické Omladině a u studentů v SSS i k referátům novinářským (v "Novinách zpod Radhoště" a ve "Dnu"). Naše mládež prožívala tehdy poslední přípravy na velký orelský slet brněnský (12.8 - 15.8. 1922), Orli i Omladina. Měli jsme z Valašska též zvláštní vlak. Přes potíže ubytovací našel jsem klidný útulek v Brně - Husovicích na nově zřízené faře, jejíž správu vedl můj přítel a spolužák, energický Salvatorián P. Paternus Kubáč, rodák z Kozlovic u Přerova. Plný zdar orelského sjezdu zavazoval ovšem k zvýšené pastorační péči o mládež. Ale měli jsme už pevné středisko v našem velkém "Lidovém domě" ve Valašském Meziříčí a nadšení a láska usnadňovaly práci, která pořád ještě hojila poválečné rány.

Věřící zvláště těžko nesli, že válkou osiřely naše chrámové věže. Sbírka na pořízení nových zvonů se setkala s neobyčejně obětavým porozumněním. A tak jsem s p. farářem P. Kavanem mohl už 19.února 1923 býti přítomen lití nových zvonů v Broumově v Čechách a 25.3.1923 pronést při jejich svěcení na meziříčském náměstí slavnostní kázání před rozradostněnými zástupy věřících.

Ale to už bylo zase mého pobytu ve Valašském Meziříčí na krátce. Ani ne za týden - 1.4. jsem odjížděl na nové delší misie apoštolátní do Spojených států severoamerických. Tam totiž zemřel 11.1.1923 jeden z apoštolátních delegátů P. Adolf Jašek v nemocnici sv. Alexe v Clevelandě, Ohio mozkovou nemocí a osiřelý P. Lev Pospíšil zůstal sám na veliké misijní práci, po níž volaly katolické osady krajanské, zvláště v Texasu. Proto žádal jeho jménem Rev. Zlámal hned po smrti P. Jaška zvláštním kabelogramem p. arcibiskupa Dra Stojana, aby poslal do USA na výpomoc meziříčského kaplana P. Jemelku. Nastalo přirozeně stojanovsky rychlé vyjednávání, které se zdrželo hlavně tím, že měl zároveň se mnou jet do Ameriky tehdejší slovenský farář P. Richard Bubnič z M. Duňovic (pozdější rožňavský biskup).

51          52          53          54          55          56          57          58          59          60