Z dějin jednoho rodu


 
                                               300 let rodu Jemelka - Jemelík s kořeny v Sušicích a okolí
 


Vzpomínky Msgre. Františka Jemelky


Předchozí strana  
80.
 
 

zločin vraždy. Desítky let se skrývalo cosi tajemného v nitru černochově, co v netušeném okamžiku vybuchlo pojednou prudkostí a neodpovědností africké volné vlasti. A tu rázem je osvětlena propast mezi rasou bílou a černou. A obnovena příšerná krevní nenávist.

A přece Vás to bolí, ta krevní pomsta, tvrdé, starozákonní: "oko za oko, zub za zub". Čekali jsme v Plumě, Tex. na vlak. Měl skoro hodinové zpoždění. A příčina? Lokomotiva se vykolejila přes mrtvolu černocha, kdesi jinde zabitého a hozeného potom na koleje.

A když jsem s delegáty bomartonskými jel k nim na misie, nechtěl jsem ani vlastním očím věřit: v předměstí Forth-Worthu vojáci z vedlejšího železničního vozu kamenovali divoce chudé chaty černošské, kde na "porčích" (porch - předsíň), si hrály nedospělé černé děti. Myslím, že tu propast mezi bělochy a černochy vykopává a vyhloubává vždy znova každá zpráva novin, senzačně a výdělečně vytrubující do světa každý "zločin" černocha a každé "lynchování" jeho bílou spravedlností".

Dráhy americké nepatří státu, jako u nás, nýbrž jsou majetkem soukromých společností. Přesto poskytují bez obtíží slevy kněžím všech vyznání, sestřičkám ošetřovatelkám a lékařům, na východě slevu poloviční, na západě jednu třetinu. Neobyčejným rozšířením automobilů ubylo jim, zvláště na kratší vzdálenosti mnoho cestujících. Praví se, že mají Spojené státy tolik automobilů, že by na ně mohli posedat najednou všichni občané říše. Přesto však je železniční spojení vybudováno v největší míře. Jako o překot stavěly se ty linie spojující daleký západ s východem, sever s jihem. Jen ten chvat někde hodně patrný! Až jsem se zhrozil, když jsem kdysi náhodou za Dime-Boxem v Texasu spatřil z auta "most, po kterém mne několik dní před tím největší rychlostí dopravovala hlavní dráha MKT do jižního Texasu. Na poslední "lokálce" nebyl by u nás takový dřevěný most přípustný. Ale zde platí: napřed business, t.j. honem peníze. Kdo spíše, ten více.

Na tisícemílových železničních liniích tisíckrát přetínaných nejživějšími cestami nenajdete nikde nějakého hlídače anebo výhybkáře. Spřížené bíle natřené desky dávají na všech křižovatkách jen výstrahu svým nápisem: "Rail-road-crossing", t.j. železniční křižovatka.

 
 

Další strana          
1 - 10    11 - 20    21 - 30    31 - 40    41 - 50    51 - 60    61 - 70    71 - 80    81 - 90    91 - 100   

71          72          73          74          75          76          77          78          79          80


Zpět na
Zajímavosti, vzpomínky, cestopisy, osobnosti ...


© 2010, Sušice u Přerova, Karel.Jemelka@seznam.cz