300 let rodu Jemelka - Jemelík s kořeny v Sušicích a okolí
| Předchozí strana | 74.
|
|
Na břehu PacifikuKdyž je moře klidnéBeránci bílí Proč vaše stáda, oděná v rouno stříbrné vlny, s takovou důvěrou tisíckrát pílí s modravých pastvin tajemné síly ku břehu, který je nástrah jen plný?! Plameny slunka mu žár zanítily. Písčina šedá má ve svých pórech zrnité stavby propasti bezdné. Ta mnohým z Vás domů vrátit nedá. Co řekne luna - pastýřka bledá - na zvlhlém písku až smrt vaši shlédne, co řekne matce, jež dětí svých hledá?! Ovečky bílé! K sestrám se spíše oblačným vzneste do modré výše! Vzbudíte radostných nadějí chvíle zemi, již lidská vzdělala píle, Když rodné matky své dáte jí tiše v toužené vláze vždy polibky milé! Za bouře To věru matka učila vás bídná, v prvý den světa, jež v nenasytném jícnu vrcholy hor skryla i propastí tůně! Thalatta to byla, co Vás naučila, jak chapadla blízká - zdánlivě snad klidná - po oběti vztáhnout a ji pohřbít navždy v obrovitém lůně. Boj proti zemi - bouřlivý i tichý - píšete tu znova, věčné živé proudy, v sypký písek břehů i ve stěny skalné. Kde kus země padne - vaše síla zvládne. Co vám - pravda - potom, že s úrodné líchy poslední kus chleba chudým dětem berou vaše proudy kalné? | ||
| Další strana | ||
| 1 - 10 11 - 20 21 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 - 70 71 - 80 81 - 90 91 - 100 | ||
Zajímavosti, vzpomínky, cestopisy, osobnosti ...
© 2010, Sušice u Přerova, Karel.Jemelka@seznam.cz