Z dějin jednoho rodu


 
                                               300 let rodu Jemelka - Jemelík s kořeny v Sušicích a okolí
 


Vzpomínky Msgre. Františka Jemelky


Předchozí strana  
78.
 
 

Něco tady z těch vzpomínek znova oživuji.

Každý příchozí na Nový svět, sotva od břehu se chce podívat jen kousek dál vlakem, má hned odzvoněno. Ale to není řečeno obrazně, nýbrž doopravdy: má odzvoněno takovým pěkným zvonem, který se bronzově leskne na "hřbetě" každé lokmotivy. Její topič či strojvůdce je v Americe všude zvoníkem. Hodně hlasitě rozhlaholí svůj zvon odjížděje ze stanice a přijížděje k ní. Při prvním dojmu zvědavě vyhlížíte z okna vlaku a hledáte nějakou vížku, odkud by vás mohl pozdravit takový hlahol zvonu, jakoby z rodné vísky moravské, ale zkušení cestující se nad vámi usmívají. Ba někdy hodně hlasitě. Jako kdysi tomu knězi z Valašska, který třikrát se zbožně pomodlil "Anděl Páně" na třech stanicích za sebou, když uslyšel zvonku hlas. Vysvětloval si tu podivnou náhodu tím, že jede na západ, kde se čas opozdívá. Ale na čtvrté stanici, když ním to zase trhlo při hlasu zvonku, ukázal mu kterýsi milosrdný cestující z okna na lokomotivu, přijíždějící protivným směrem a na rozhoupaný zvonek na ní. Po čtvrté už se nemodlil, jenom se trochu začervenal.

Demokratická Amerika má železniční vozy pro všechny cestující stejné - není tu naší I., II. a III. třídy. Ale i jednotlivé vozy jsou bez zvláštních přehraz a oddělení, tvoří jedinnou místnost s dvojí řadou pohodlných, měkkých sedadel. Jejich opěradla možno dopředu, nebo dozadu přemístit a tak ve směru jízdy nebo proti němu se posadit. Za parných dnů slouží dobře ku větrání vozů dvojitá pohyblivá okna: jedna skleněná a druhá plátěnou sítí opatřená a pak ektrické větrníky pod vysokým stropem vozu, kde je také po obou stranách ještě menší řada oken ku větrání. Celým vozem potom táhne důkladný průvan. A dost dlouho to trvalo, než jsme na to dobrodiní zvykli. Kuřáci a nekuřáci jsou ovšem přísně od sebe odděleni, což jistě není na úkor demokracie. Urážkou její, ba zneuctěním americké svobody a rovnosti zdálo se nám spíše býti zařízení Texasu a jižních některých států, které na drahách v železničních stanicích ano i elektrických tramwayích městských činí nepřestupitelnou přehradu mezi bělochy a černochy. "For whites" (pro bělochy) a "for negros" ( pro černochy) čtete ve stanicích nade dvěma od sebe oddělenými pokladnami, nade dvěma čekárnami, stejně jako v přehrazených železničních vozích ukáží vám tyto nápisy, kam až smíte si sednout, aby jste se neoctli na zakázaném místě mezi černochy.

 
 

Další strana          
1 - 10    11 - 20    21 - 30    31 - 40    41 - 50    51 - 60    61 - 70    71 - 80    81 - 90    91 - 100   

71          72          73          74          75          76          77          78          79          80


Zpět na
Zajímavosti, vzpomínky, cestopisy, osobnosti ...


© 2010, Sušice u Přerova, Karel.Jemelka@seznam.cz