střediskem českých kněží, kteří se rádi navštěvovali a vzájemně si také pastoračně pomáhali. Pro nás bylo Bruno i spojovací stanicí s apoštolántím důvěrníkem red. Dostálem a s Evropou; tam nás čekávala naše nejmilejší pošta.

Do Bruno došlo nás brzo dvoje pozvání: jedno na sever k Msgru Tichému do Silver Lake v Minesotě a druhá zpět do Texasu, kde konaly dvě největší katolické organizace (KJT a KJŽT - Katolická jednota texasských mužů a žen) své generální sjezdy v Shineru a ve Fayetteville. P. Lev jel na sever a já na jih. Byla na obou sjezdech vzácná příležitost obeznámit s Apoštolátem sv. Cyrila a Metoděje opravdu celý krajanský Texas, který tam vyšle své zástupce. A mne to také lákalo - přes hrozné letní vedro poznat spolkový krajanský život v jeho ústředních organisacích. Ke cti slovanských apoštolů se konal velký slovanský den 10.7. v Shineru, na němž jsem byl jedním ze slavnostních řečníků. Byl to ideový zlatý hřeb sjezdu. Také má apoštolátní přednáška na sjezdu žen ve Fayetteville našla vděčné posluchačstvo. Obě organisace se staly zakládajícími členy ACM (KJT darem 500 dolarů, KJŽT 300 dolarů).

Čeho jsem netušil, stalo se. Krajané ze severního Texasu z okolí Wichita Falle (mr. Pastušek a Marek) přinesli mně na sjezdu vroucí pozvání svého duchovního správce Rev. Moslera, abych se na zpáteční cestě u nich zastavil a měl sv. misie. Jsou prý sice chudobní, že nemohou pro ACM mnoho obětovat, ale budou prý vděčni za slovo Boží v rodné řeči a vedro prý u nich není tak silné jako na jihu. Tak jsem jel hned s milými delegáty do jejich domova a měl od 21.7 - 1.8. čtyři misijní pobožnosti (Megargel, Bomarton, Seymour a Stamford - zde také německy) s výsledkem opačným než slibovali: vedro bylo snad ještě větší než na jihu a nepříjemnější pro veliký nedostatek vody, ale jejich obětavost pro ACM svědčila o bohaté lásce k dědictví otců. S jejich apoštolsky skromným duchovním správcem Rev. Moslerem pokusil jsem se pak vyhledat ještě v městě Dallas naše krajany, ale bezvýsledně. Nestáli už o katolickou víru, poněvadž příliš dlouho zůstali nábožensky opuštěni.

Přesto přece, mohl jsem přinést do St. Louisu p. red. Dostálovi, u něhož jsem se na zpáteční cestě z Texasu zastavil, radostné zprávy o dosavadních misijních zkušenostech.

61          62          63          64          65          66          67          68          69          70