kohoutky vodovodu a s metlami v ruce pomáhají vodnímu proudu čistit palubu od následků bouře. Já jsem se chvála P. Bohu nestal
"modloslužebníkem" a neobětoval moři za této bouře, ani později, kdy koncem týdne znovu bouře nutila do divokého tance naši loď -
neobětoval jsem žádné "úlitby", toliko s jediným krajanem Čechem z Pitína od Uh. Brodu jsme v kuřáckém salóně přinášeli denně oběti zápalné,
poněvadž se bojím, aby se moje zásoba viržinek pro P. Zlámala nezdála snad příliš velkou celnímu úřadu.
II.
V Americe
Po celou plavbu na moři jsem vedle psaní svého deníku pilně pracoval na homilétické přípravě misijních kázání. Jako bych byl tušil,
že v Americe nebudu mít na takovou přípravu času. A snad právě tato soustředěnost mysli mne po celou cestu uchránila od mořské nemoci. A když jsem
kteréhosi dne ve volné chvíli na palubě pozoroval, že se mně z vodního kolébání začíná točit hlava, honem jsem vyskočil ze sedátka a ponořil se do
studia anglické učebnice a nebezpečí minulo. To byla má záchranná zkušenost i pro budoucí plavby oceánem.
Nemohu tu podrobně vypisovat své putování Novým světem - na to by bylo třeba samostatné knihy. Mnoho misijních obrázků jsem
uveřejňoval hned za svěžích dojmů v St. Louis "Hlasu" red. Hynka Dostála, v benediktinském českém tisku chicagském ("Národu"
a "Katolíku") a do Evropy jsem posílal zprávy do olomouckého "Našince" a do "Novin zpod Radhoště" ve Valašském
Meziříčí.
Také olomoucký věstník "Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje" bedlivě sledoval naši misijní americkou činnost. Pro dějiny ACM
bude však potřeba soustavného vylíčení delegátního zájezdu v celém jeho rozsahu, tedy hned nejobtížnější počátky práce † P. Jaška a jeho druha
P. Pospíšila i když snad mnohé události ještě neuzrály k plnému zveřejnění. Pro archív ACM třeba je zabezpečit. (Tu má rozhodné slovo P. Lev
Pospíšil!)
Zde uvedu jen celkový rámec svého putování v době od 18.4. 1923 do 9.6. 1924 s několika zajímavými číslicemi, dále hrst povšechných
postřehů, bijících do očí evropskému "greenhornovi" (jak Američané nazývají nezkušeného nováčka) a pak naše rozloučení s Amerikou. |