Ve Slavíči se jako první usídlil Pavel Jemelka, syn Jana Jemelky a Rosiny z Hrabůvky. Přiženil se 14.2.1773 k Marianě, dceři Ondřeje Daniela ze Slavíče č. 7. Zde se jim narodilo 11 dětí a jejich potomci zde žijí dodnes. Někteří stáli v čele obce. V letech 1885-1888 a 1893-1898 byl zvolen starostou Slavíče Ignác Jemelka a v letech 1898-1907 Jan Jemelka.

Z Hrabůvky přišel do Slavíče také Matyáš Jemelka, syn Jana Jemelky a Mariany z Hrabůvky. Přiženil se 29.6.1777 k Barboře, vdově po Pavlu Hübnarovi ve Slavíči na č. 5. Podruhé se oženil 23.5.1802 s Barborou, vdovou po Václavu Kratinovi. V obou manželství se narodilo celkem 7 dětí.

František Jemelka, syn Jana Jemelky a Veroniky z Jezernice č. 7, který se oženil 6.2.1821 s Veronikou, dcerou Martina Beka, sedláka ze Slavíče. Usadili se na č. 3 a jejich potomci zde žili po několik generací.

V letech 1872 - 1875 žila ve Slavíči rodina dělníka Antonína Jemelky, který se narodil v Hlinsku. Oženil se s Františkou, dcerou Jana Chalupy z Bohuslávek a ve Slavíči se jim narodily dvě děti. V roce 1872 dcera Sofie na č. 16 a v roce 1875 dcera Marie Anna na č. 103.