V Brně - Starém Lískovci se nachází Jemelkova ulice. Je pojmenována po Josefu Jemelkovi (1910-1941), starolískoveckému mlynáři v Ostopovicích, popravenému nacisty pro podporu rodin vězněných a pro sabotáž. Narodil se v Tučíně. Stal se nositelem Československého válečného kříže 1939 in memoriam.

.....Nadcházelo temné listopadové ráno válečného roku 1941. Josef Jemelka prožíval ve svém osamění hlubokou bezútěšnost. V podvědomí si horečně promítal svou dosavadní životní cestu. Věděl, že zanedlouho už nebude se svými myšlenkami a sny. Na prahu věčnosti očekával odhodlaně neodvratný konec. V duchu se láskyplně loučil se svými ..., se světem, neoblomný ve víře, že po odloučení nadejde čas shledání...
 

Josef Jemelka pocházel z Tučína u Přerova. V této nevelké půltisícové hanácké vísce se narodil 7. března 1910. Přesto, že v jeho žilách kolovala selská krev, k žírné hanácké černozemi, ani k rodnému gruntu nepřilnul. Dal se na svou vlastní životní pouť. V první polovině třicátých let ukázal mu osud cestu do Ostopovic, sběhem událostí do Lančíkova mlýna. Ve výstavném jednopatrovém a dobře prosperujícím podniku mu nabídli práci odpovídající jeho představám.

Díky své, rozvážnosti a schopnostem brzy si osvojil dokonale taje "moučného řemesla" a stal se mlynářem. Tam si vyvolil i svou životní partnerku. Růžena Lančíková se stala jeho manželkou. Později se rodina rozrostla o dvě dcery - Evičku a Toničku. A když dozrál čas, vystřídal ve vedení mlýnského provozu svého tchána Aloise Lančíka. Zdálose, že nic nestojí v cestě světlé budoucnosti rodiny. Dobře se sžíval s vesnicí a měl porozumění pro společenský život. Ve volných chvílích si rád zašel mezi sousedy. Hrával i šachy. Věnoval se aktivně i myslivosti.

Do lidských osudů mnohdy zcela nečekaně zasáhnou nepředvídané události. Schylovalo se k válce. Ještě předtím, v roce 1939, okupovala naše země německá vojska. Nacisté vnášeli do našeho života nový totalitní řád. Patřil k němu i tvrdý hospodářský systém, silné omezení spotřeby potravin, mouku nevyjímaje. Nejen naši občané, ale i lidé z blízkého i vzdáleného okolí hledali východisko z této nepřijatelné situace. Téměř denně se trousili do Jemelkova mlýna k semletí obilí načerno z vlastních utajených nepřihlášených zásob žita a pšenice. Mlynář Jemelka se choval k přídělovému hospodářství benevolentně, se shovívavostí. Převládala v něm dobrá vůle pomáhat lidem. Málokdo odcházel z mlýna s nepořízenou. Kdož ví, zda si připustil myšlenku, že vystavuje nejen svůj život, ale i majetek a rodinu velkému nebezpečí. Na podzim roku 1941 v údobí první heydrichiády - v době stanného práva - nastalo období krutého teroru, který se nevyhnul ani mlynářům. Čím více se stupňovalo bezpráví okupantů, tím více přicházelo k Jemelkům více "černých" zákazníků. Josef Jemelka nedokázal odolat náporu těchto potřebných spotřebitelů. Situace dospěla do té míry, že (cituji z písemného dokumentu Aloise Lančíka z roku 1945) "když nebylo možno v době denní všem potřebným vyhověti, zprostředkoval náš občan Jan Tureček v době noční odvoz mlýnských výrobků ve větším množství pro jejich uspokojení". Jan Machálek doplňuje: "Aby uchránil beztoho již těžce postiženého mlynáře dalších těžkostí a prozrazení, přenášel Jan Tureček v noci lidem výměnou mouku za obilí na zádech v těžkých pytlích i v zimních plískanicích."

Přišel osudný úterek 28. října 1941. Navzdory tomu, že ilegální zásobování bylo pečlivě organizováno, neušlo pozornosti gestapa. Při náhlé kontrole ve mlýně byl Josef Jemelka zatčen. Jeho bezděčná iniciativa hospodářského odboje proti nacistům byla posouzena tehdejší justicí velmi tvrdě a stanný soud vynesl ortel nejvyšší. Mlynář Jemelka zemřel pravděpodobně v Kounicových kolejích dne 13. listopadu 1941, ve svých jedenatřiceti letech.

Válka skončila. Prezident republiky udělil dne 15. prosince 1945 Josefu Jemelkovi in memoriam Československý válečný kříž 1939. V roce 1946 pojmenovali ve Starém Lískovci místní komunikaci ulicí Jemelkovou. V rodišti Josefa Jemelky v Tučíně se konala dne 21.7.1946 na jeho památku slavnost rodáků. Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých v ČSR odevzdal paní Jemelkové "Pamětní odznak in memoriam" dne 12.2.1948 za účast v národním odboji za osvobození Československa v létech 1939 - 1945.

Rodný dům Josefa Jemelky v Tučíně